Zákaz kopírování jakéhokoliv článku či fotografií bez souhlasu autora! Porušování autorských práv je trestné!

O závodech

6. dubna 2008 v 17:36 | arwen shadowrax |  Akce s koníky '08
Tak mě napadlo, než jsem na Vás vybalila účast na závodech, že jsem měla napsat zaměření, kt. se věnujeme, alespoň trochu nastínit podmínky tréninků, cíle, apod. ;o)

Po zkouškách základního výcviku jezdce jsem se s Arkádou účastnila několika závodů (později dodám články). Jednalo se o jízdy zručnosti, parkur a jeden cross country. Drezuru nevedeme! :oD
Později to kobylku přestalo bavit a dávala mi to jak se patří najevo. Proto jsme si řekly, že za to, co pro nás udělala (ZZVJ, atd.) bude mít se závoděním na nějaký čas klid. Proto poslední závody, kterých jsme se zúčastnily se konaly na podzim roku 2004 v Tehově. Tam se mimochodem zachovala nejhůř, jak mohla (možná za to mohla neobvykle velká říje).
Na jaře roku 2005 jsme ji s velkým rozmýšlením připustili. Od té doby se našemu zlatíčku vrátil správný elán do života a mimochodem, každým dnem očekáváme další přírůstek. Tím chci říct, že ještě nejméně půl roku s Arkádou nebudeme nijak jízdárensky pracovat a závodit. Má prostě dovolenou ;o)

Sestra až do loňského roku "závodila" na Brusince (vzhledem k nevelkým zkušenostem obou holek se dá mluvit spíše o "sranda-závodech", ale o to přeci jde, ne? Užít si hlavně srandu!) a musím říct, že ty poslední závody se jim opravdu moc povedly. Bohužel, tyhle dvě jako soutěžící dvojici na žádném kolbišti už neuvidíte. Míša totiž hodně vyrostla a 110 centimetrová Brusinka jí začala být, jak se říká "malá" :o( To je však jiný příběh, který do tohoto článku nechci tahat!
Nyní vypadá naše situace takto:
Já trénuji se svojí mladou kobylkou Wendy. Samozřejmě musíme mít drezurní základy, ale této disciplíně se v budoucnu věnovat nechceme. Nám oběma se velmi líbí parkur. Přestože netrénujeme příliš dlouho, už jsme zvládly 90 cm překážku, oxer, dvojskok, bednu a dokonce i trojskok. Občas se objeví i nějaké to zaváhání s následným rozbořením překážky, "objetím" skoku či zastavením těsně před překážkou a jejím náhlým skokem! :oD Jsem si jistá, že to se ale občas přihodí všem, zvláště mladým koním. ;o)
Nicméně, už jsme se jedněch závodů (musím prásknout bez patřičné přípravy) zúčastnily. Wendy se ale chovala celkem slušně (na to, že to byl první start). Ale s tím Vás nebudu teď zatěžovat. Ostatně, jestli si o tom chcete přečíst, můžete zde.
Míša nyní jezdí na pronajaté kobylce jménem Chelsea. Zatím jsem neměla tu čest je vidět při práci na jízdárně. Ostatně, tréninky měly zatím jen 2, ale podle slov trenérky jim to jde víc, než dobře. :o) Budu jim tedy držet palce, ať jim to vydrží i nadále a mohou se podle Míšina přání brzy zúčastnit nějakých parkurových závodů.
Co je naším cílem: Pokud mám mluvit za sebe, mým cílem nejsou zlaté stuhy a nablyštěné poháry či honosné tituly. Ano, samozřejmě to potěší (a musím uznat, že velmi ;o)), ale není to pro mě na prvním místě. Především mi jde o zdraví koně! Možná se s tím takhle nikam nedostanu a možná po tom ani netoužím, ale nepatřím k početné skupince lidí, kteří při prvním zakulhání či zakašlání jejich svěřence hned vyřadí a tradá, jdou si koupit jinýho! Nechci tyto lidi odsuzovat, jen říkám, že se k nim rozhodně neřadím a jejich jednání se ani nesnažím pochopit! Hned na druhém místě je spokojenost. Pokud vidím, že koně parkur či drezura vyloženě nebaví, tak ho nedrtím na jízdárně každý den! Stačí bohatě 2x v týdnu! Na třetím místě, když už se jedná o samotné závody, je prioritní spokojenost ze zajetého závodu a pocit, že jsem udělala, co jsem mohla. Tak, rozepsala jsem se víc, než bylo v mém plánu, ale kdo nechtěl, nemusel to číst! ;o)
Nyní přenechám slovo mé sestře: "Mým cílem je dokázat lidem, kteří ve mě nevěří, že jsem "jezdec"! (konec citace ;o))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama